|
|
GDP growth and welfare in developing countries: the case study of Nigeria from 2022-2022
Elias Oluwasegun, Emmanuel
Tato disertační práce se snažila zhodnotit dopad hospodářského růstu, zejména měřeného růstem HDP, na různé ukazatele blahobytu v rámci nigerijské ekonomiky za poslední dvě desetiletí (2002-2022). Základem byla kritická revize literatury, která prozkoumala stávající výzkumy s cílem dosáhnout úplného pochopení teoretických základů a empirických důkazů souvisejících s hospodářským růstem a blahobytem. Zvolená metodika zahrnovala analýzu trendů růstu HDP a ukazatelů blahobytu pomocí sekundárních dat získaných z renomovaných zdrojů. Vícerozměrná regresní analýza provedená pomocí softwaru STATA umožnila simultánně zkoumat dopady růstu HDP na klíčové ukazatele, jako je nerovnost, chudoba, nezaměstnanost a průměrná délka života. Cílem studie bylo poskytnout cenné poznatky o ekonomické dynamice Nigérie a jejích dopadech na společenský blahobyt. Zkoumáním nuancí vztahů mezi růstem HDP a různými metrikami blahobytu přispívá výzkum nejen k akademickému stipendiu, ale také informuje o formulaci politiky. Očekává se, že výsledky této analýzy budou vodítkem pro tvůrce politik a zúčastněné strany při vytváření strategií, které podporují udržitelný hospodářský růst, a tím pozitivně ovlivní nerovnost, míru chudoby, nezaměstnanost a celkovou délku života. Tato práce v podstatě představuje systematické úsilí o odhalení složitosti ekonomicko-sociálního propojení v Nigérii a nabízí holistický pohled na důsledky ekonomického růstu v širším prostředí blahobytu.
|
|
|
Estimating the Euro effect with Synthetic Control Method for Eastern Europe
Janota, Martin ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vošvrda, Miloslav (oponent)
Odhad efektu zavedení eura pro Východní Evropu pomocí Synthetic Control metody Abstrakt Tato práce odhaduje efekt zavedení Eura na nejnovější členy Eurozóny pomocí synthetic control metody. Efekt je odhadován na HDP per capita a na růstu HDP. Odhady ukazují celkově nerozhodný efekt pro Slovensko a Maltu, neutrální efekt pro Estonsko a negativní efekt pro Slovinsko a Kypr. Náklady zavedení Eura pro Kypr jsou odhadovány až do výše 1/3 HDP per capita. V některých případech se směr efektu změnil po finanční krizi. Rozhodnost závěrů je ovlivněna malým počtem pozorování. Práce diskutuje předpoklady použití metodologie se závěrem, že kvalita dat pravděpodobně výrazně zkresluje výsledky.
|
|
|
Determinants of inflation in Ghana
Yao Ani-Frimpong, Selorm
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat, jestli je míra inflace v Ghaně monetárním fenoménem. Četné studie, které se v průběhu desetiletí zaměřovaly na ghanskou inflaci, měly obdobnou tendenci sklouznout k tvrzení, že jistý vliv na míru inflace má peněžní nabídka.. Otázkou zůstává, do jaké míry je tenhle vliv zásadní. Ti, kteří zastávají peněžní nabídka názor, že finanční zdroj (kapitál) nemá natolik zásadní vliv, staví své tvrzení na tom, jak inflaci ghanské ekonomiky ovlivňují jiné faktory, ku příkladu fiskální politika, směnný kurz, vstupní náklady a náklady na dovoz. Výzkumy dokazují, že tyhle faktory, včetně dalších, mají na inflaci zásadní vliv. V některých studijích se ovšem vliv monetárních faktorů ukazuje být značně zastaralým, vzhledem ke zkoumaným časovým obdobím. Tahle práce se proto pokouší prozkoumat obě stránky problému, zda-li je inflace ovlivněna primárně monetárními faktory, nebo do hry vstupují i jiné faktory. Pro účely diplomové práce jsou to, mimo zmíněných monetárních (tempo růstu peněžní zásoby, úroková sazba centrální banky), směnný kurz, vývoj růstu HDP a cena ropy.
|
|
|
The determinants of foreign direct investment in Ghana
Eghan, Jonathan Ronald Muller
ABSTRAKT Přímé zahraniční investice se staly předmětem výzkumu mnoha teoretických ekonomů ve snaze identifikovat a analyzovat determinanty přílivu zahraničních investic (FDI) a také dopady těchto investic na národní ekonomiky, v některých případech i opačně. Růst hrubého domácího produktu (HDP) a míra inflace byly hlavními determinanty FDI, které byly zkoumány v této práci. Cílem této práce je zkoumat závislost a její dynamiku mezi FDI, růstem HDP a inflací v Ghaně. Hlavní metodou použitou v této práci byl model vektorové autoregrese (VAR), který umožnil vysvětlit Grangerovu kauzalitu mezi proměnnými a kromě jiného přispěl k vytvoření dynamické předpovědi vývoje zkoumaných veličin. V rámci odhadu VAR modelu a naplnění hlavního cíle práce byly aplikovány další ekonometrické techniky zahrnující rozšířený Dickey-Fullerův test, Johansenův test kointegrace, test Grangerovy kauzality. Studie využila sekundární data v období 1980 - 2015, jejichž zdrojem byla Světová banka. Výsledky práce prokázaly existující lineární kauzální vztah mezi růstem HDP, inflací a FDI v Ghaně ve zkoumaném období. Tyto výsledky byly dosaženy s předpokladem, že současné hodnoty FDI nebyly determinovány minulými hodnotami růstu HDP a inflace. V práci bylo dále zjištěno, že FDI nereagují na šokové změny růstu HDP a inflace ve zkoumaném období. V práci byla uvedena doporučení pro vládu ve smyslu vytvoření odpovídajícího prostředí pro příliv FDI. Vláda by měla ukázat investiční potenciál Ghany globálně přes technologický přeliv mezi.
|
|
|
Effects of the value added tax reform on the economy of Republic of Macedonia
Angelovski, Filip
V roce 2000 byla v Makedonii daň z obratu nahrazena novou daňovou politikou, a to daní z přidané hodnoty(DPH). Cílem bakalářské práce je rozkrýt dopad daně z přidané hodnoty na ekonomiku státu Makedonie. Práce se zabývá vlivem této reformy na Hrubý domácí produkt (HDP), jako nejdůležitější parametr pro růst ekonomiky, a míru inflace, jako indikátor cenových změn. K této analýze byl aplikován vektorový autoregresní model (VAR) v periodě od roku 1995 do roku 2016. Jako proměnné byly použity příjmy z DPH, růst HDP a míra inflace, to vše jako roční data. Dále byla v empirické analýze použita Grangerova kauzalita k předpovědi budoucího chování vztahu. Kromě toho je zkoumáno působení příjmů z DPH na makedonský státní rozpočet. Metoda nejmenších čtverců(OLS) je využita k analýze dat časové řady, jež sjednocuje daň obratu a DPH pod jednu proměnnou na roční bázi od roku 1994 do 2016. Chowův test je použit v modelu OLS k nalezení strukturálního zlomu, jež vysvětluje nárůst příjmů spojený s implementací DPH. V práci jsou také diskutovány témata jako vyhýbání se daňové povinnosti a role finanční správy.
|
|
|
Central bank independence and its international dimension
Mišák, Vojtěch ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Kučera, Adam (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat nezávislost centrálních bank s důrazem na její mezinárodní aspekt. V práci je použita prostorová analýza k popisu toho, jak na sebe centrální banky působí co se týče míry jejich nezávislosti. Práce nabízí několik ekonomických vysvětlení, proč se tak děje. Patrně nejdůležitějším výsledkem této práce je zjištění, že vzdálenost mezi centrálními bankami je důležitým faktorem při popisu nezávislosti centrálních bank. Chce-li čtenář detailněji pochopit, co určuje level nezávislosti centrální bank může se podívat na hodnoty odhadů našich nezávislých proměnných (Transparentnost centrální banky, Rule of Law, Růst HDP, Členství v mezinárodních organizacích, Otevřenost zahraničnímu obchodu a Režim inflačního cílování) a lépe tak porozumět nezávislosti centrálních bank. Pravděpodobně nejdůležitější zjištění jsou odhady našich modelů pro proměnné Rule of Law, Růst HDP a pro členství v mezivládních organizacích OECD a WTO. Překvapivě, Rule of Law má negativní dopad na úroveň nezávislosti centrální banky. Na druhou stranu země, která je členem WTO a OECD mívá výší úroveň nezávislosti svých centrální bank. Konečně, naše výsledky jsme porovnali s dosud existující literaturou.
|
|
|
Estimating the Euro effect with Synthetic Control Method for Eastern Europe
Janota, Martin ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vošvrda, Miloslav (oponent)
Odhad efektu zavedení eura pro Východní Evropu pomocí Synthetic Control metody Abstrakt Tato práce odhaduje efekt zavedení Eura na nejnovější členy Eurozóny pomocí synthetic control metody. Efekt je odhadován na HDP per capita a na růstu HDP. Odhady ukazují celkově nerozhodný efekt pro Slovensko a Maltu, neutrální efekt pro Estonsko a negativní efekt pro Slovinsko a Kypr. Náklady zavedení Eura pro Kypr jsou odhadovány až do výše 1/3 HDP per capita. V některých případech se směr efektu změnil po finanční krizi. Rozhodnost závěrů je ovlivněna malým počtem pozorování. Práce diskutuje předpoklady použití metodologie se závěrem, že kvalita dat pravděpodobně výrazně zkresluje výsledky.
|
|
|
Podmíněný Účinek Institucí na Hospodářský Růst: liší se systematicky úroveň institucí se stupněm hospodářského rozvoje?
Shvechikov, Ivan ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Koncept kvalitních institucí, prosazovaný v odborné literatuře jako prostředek ke zvýšení růstu HDP, trpí nedostatkem jasné implementační strategie. Vzhledem k tomu, že rozvojové země obvykle nemají dostatečné zdroje, aby si mohli rozsáhlé reformy napříč všemi institucemi dovolit, tento nedostatek klade značné překážky pro praktické využití daného konceptu. Tato práce proto jde za rámec prostého konstatování důležitosti institucí a stanovuje si za cíl dokázat, že vliv institucí se liší v závislosti na stupni hospodářského rozvoje. Pro provedení empirického výzkumu je zvolen model pevných efektů a jsou použity interakce mezi mírami institucionální kvality a podílem střední třídy. Získané koeficienty naznačují, že instituce podporují hospodářský růst, pouze pokud podíl střední třídy přesahuje 25%. Zároveň ale různé aspekty institucionální kvality vykazují protichůdnou dynamiku. Regulace korupce začíná mít pozitivní účinky na růst HDP pouze tehdy, když střední třída představuje více než třetinu populace, zatímco význam vládní efektivity pro hospodářský růst s větší velikosti střední třídy naopak klesá. Tyto výsledky potvrzují přítomnost podmíněnosti a popírají existenci univerzálního návodu na institucionální reformy. Zavádění lepších institucí s ohledem na místní specifika by proto mělo přinést lepší výsledky z hlediska hospodářského růstu, než bezprostřední adopce ideálních institucí, tak intenzivně prosazovaná Světovou bankou a MMF.
|
|
|
Dopad přímých zahraničních investic z Evropské unie na Singapur
Hrazdíra, Adam ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Cílem práce je zjistit dopad toků PZI z Evropské unie na Singapur. Analýza se soustředí na období mezi roky 1995 až 2013. Práce začíná přehledem relevantní literatury. Nejvýznamnější efekty a hlavní determinanty PZI jsou shrnuty do tabulek. Empirická část se soustředí na trendy PZI v Singapuru s ohledem na vliv Evropské unie. Dvě hlavní výzkumné otázky jsou formulovány následovně: Má PZI z Evropské unie pozitivní vliv na růst HDP Singapuru? Je možné identifikovat některé z hlavních determinantů PZI v Singapuru? Na objasnění byly použity analýzy časové řady a panelová analýza. Pozitivní dopad PZI na růst HDP byl v práci empiricky potvrzen, stejně tak i některé z hlavních determinantů PZI.
|
|
|
Finanční krize a její dopady na vývoj hrubého domácího produktu USA
Cimala, Petr ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Dočkal, Dalibor (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyčíslení dopadů finanční krize z roku 2008 na hospodářský růst USA a určení možných scénářů dalšího vývoje. Pro tento účel by v práci vybrán vzorek historických případů finančních krizí, kde následoval proces oddlužování. Zjištěné dopady byly aplikovány na odhad budoucího vývoje HDP USA. V horizontu 0-5 let po krizi typicky došlo ke zpomalení tempa růstu HDP o 40-45 %, v horizontu 0-7 let o 28-35 % a v 10-ti letém horizontu o 17-20 %. Při vynechání vlivu exportu je pokles ještě vyšší. Pro následujících 8 let je odhadován průměrný růst HDP USA na 2,26-2,6 %. V porovnání s předkrizovým obdobím dosahuje zpomalení 14-25%. Oddlužování na úrovni celé ekonomiky je nyní v 1/3 očekávané délky trvání. Finanční sektor a sektor domácností zůstane náchylný k návratu ekonomiky do recese a dále se bude oddlužovat. Nefinanční podniky jsou zdravé. Potenciálně největší riziko je ukryto ve veřejném sektoru, který zažívá vysoké deficity a nekontrolovaný růst zadlužení. Úrovně zadlužení se začínají blížit hodnotám, které mohou dlouhodobě snížit dynamiku růstu HDP. Budoucí cesta je v rukou vládních činitelů. Fiskální konsolidace řeší podstatu problému, ale žádá si krátkodobě bolestivá opatření. Oddalování řešení problému je méně bolestivou cestou, ale může vyústit v masivní zadlužení vládního sektoru, tak jako tomu je nyní v Japonsku. Opakování japonského scénáře není pravděpodobné. Japonsko se potýkalo s řádově větší rozvahovou recesí. Přijatá opatření nebyla natolik rychlá a důrazná.
|
host ::
RSS.